Spor o svobodu slova, vliv ruské propagandy i spoluvinu za holokaust se rozhořel v Litvě. Rozbuškou přitom byla zdánlivě nevinná dětská hračka. Sada čtyř vojáčků se prodává pod názvem Zdvořilí lidé a má zabavit děti tím, že si je vybarví a složí. Jenže název je narážkou na neoznačené ruské vojáky, které před čtyřmi lety Kreml poslal dokonat anexi Krymu. A Litevce pořádně rozčílil.

Úřady ve Vilniusu tvrdí, že výskyt hračky v obchodech představuje akt agrese. Vláda se proto rozhodla změnit spotřebitelské předpisy, aby umožnily zakázat prodej zboží "překrucujícího dějiny Litvy".

Parlamentní debata se čeká v polovině června, ale již vypukla bouřlivá diskuse o tom, jak Litva přistupuje k vlastním dějinám. Jde nejen o období poválečné sovětské okupace, která skončila až v roce 1991 opětovným získáním nezávislosti, ale i o roli Litevců při vyhlazování Židů za německé okupace během druhé světové války.

V této souvislosti se litevská vláda střetává nejen s výrobcem hračky, firmou Zvězda (která neodpověděla na žádost o informaci, kolik hraček v Litvě prodala a proč ji tam vůbec prodává), ale také s historiky a místní židovskou obcí.

"Rusko odedávna používá 'měkkou sílu', aby ovládlo myšlení. V tomto případě jsou hračky dobré k vytváření názorů," míní poslankyně Rasa Juknevičienéová, která působí ve výboru pro národní bezpečnost a obranu, a podporuje nápad vyřešit tyto věci právními prostředky.

Tažení proti nepohodlným 

Židovská obec v zemi se ale obává, že novela poslouží proti knihám, které jdou proti nynějšímu výkladu litevských dějin. Ve Vilniusu, jak uvádí historik a lovec nacistů Efraim Zuroff, v roce 1939 žilo asi 80 tisíc Židů (a v celé Litvě 208 tisíc), ale na konci války jich přežilo v celé zemi jen osm tisíc.

Vyhlazování se neobešlo bez pomoci Litevců, ale taková tvrzení kolidují s oficiální verzí, podle které se litevský podíl na holokaustu omezil na hrstku zvrhlíků.

Podobné spory se odehrávají po celé střední a východní Evropě, zvláště v Polsku, kde změny v zákonech měly zabránit tvrzením, svalujícím vinu na Poláky (za nacistické zločiny). K tomu se přidávají obavy, že Rusko manipuluje informacemi, aby vytvořilo dojem, že Litevci jsou spoluviníky holokaustu.

Obětí změn v zákonech by se mohla stát například knížka Naši spisovatelky Ruty Vanagaitéové o podílu Litevců na dopadení a zabíjení členů židovské obce. Knížka vyšla v lednu 2016, dávno před tím, než ruská hračka upoutala pozornost zákazníků. Tvrdí, že Litevci, včetně členů autorčiny rodiny, pomáhali nacistům zabít asi 200 tisíc Židů.

"Reakce byly velmi bouřlivé. Politici byli proti a tvrdili, že knížku inspirovala kremelská propaganda," říká Vanagaitéová, která knihu napsala spolu se Zuroffem.

První prezident nezávislé Litvy Vytautas Landsbergis dokonce napsal, že by Vanagaitéová měla zajít do lesa, najít si tam strom a modlit se za své hříchy (tvrdila totiž, že jistý litevský válečný hrdina mohl po válce spolupracovat se sovětskou tajnou policií).

"Byla to přímé vybídnutí, abych se oběsila," zavzpomínala Vanagaitéová.

Chystanou novelu spotřebitelských předpisů vnímá jako útok na své dílo, jakož i na komplikovanou historii holokaustu v Litvě. "Jestli to není cenzura, tak co to je? Porušuje to ústavu," tvrdí.

Bojí se Litevci vlastní historie? 

Úřady usilovně opakují, že není důvod k obavám. Nové předpisy vznikaly v resortu sedmadvacetiletého ministra hospodářství Virginijuse Sinkevičiuse, který má v kanceláři čepici z Trumpovy volební kampaně s heslem Make America Great Again.

"Nezpochybňujeme holokaust," tvrdí a ujišťuje, že svoboda slova nebude nijak ohrožena, že naslouchá obavám židovských kruhů a odstraní předpisy, které by se jich mohly dotknout. "Velice si vážíme přátelských vztahů s židovskou obcí," ujistil.

Avšak historička a mluvčí litevského střediska pro studium holokaustu a hnutí odporu Monika Kareniauskaitéová označuje chystané změny za "potenciálně nebezpečné". Členové nepočetné židovské komunity, čítající v Litvě asi 3500 lidí, sdílejí tento názor.

"Je to další zákon proti historické pravdě," míní americký historik žijící v Litvě David Katz. Litevská vláda se podle Katze zdráhá přistoupit na otevřený dialog o holokaustu. Obavy z ruské agrese jsou podle něj jen záminkou ke "extrémně pravicové revizi dějin a k bagatelizování holokaustu".

Kritici tvrdí, že mlhavé výrazy v novele nejsou náhodné a připomínají sovětské doby, kdy se zákony vykládaly tak, aby to vyhovovalo režimu. "Můžeš vyvést zemí ze Sovětského svazu, ale nevyženeš Sovětský svaz ze země," říká Ruta Vanagaitéová.

zpravy.tiscali.cz