Německé úřady se dlouhodobě snaží o potrestání ve světě žijících nacistických zločinců, kvůli složitému hledání důkazů se jim to však často nedaří. Stovky nacistů hledaných pro válečné zločiny utekly po druhé světové válce do Latinské Ameriky, hlavně do Argentiny, Chile, Paraguaye a Brazílie. Ředitel Střediska Simona Wiesenthala v Jeruzalémě Efraim Zuroff přitom předpokládá, že v Německu stále žijí asi dvě procenta bývalých dozorců z nacistických vyhlazovacích táborů, což může znamenat zhruba stovku lidí.

Jako svědomí holocaustu byl označován Simon Wiesenthal, který svůj život zasvětil pronásledování nacistických zločinců a nedal tak nikdy zapomenout na nezměrné hrůzy jejich zločinů. Wiesenthalovo úsilí přivedlo do rukou spravedlnosti úctyhodných 1 100 nacistických zločinců. Na jeho snahu navazuje Středisko Simona Wiesenthala, jehož cílem je pochytat a pohnat k odpovědnosti poslední žijící válečné zločince.

Před soud pomohl Wiesenthal postavit organizátora tzv. konečného řešení židovské otázky Adolfa Eichmanna i velitele Treblinky a Sobiboru Franze Stangla či sadistickou dozorkyni, "kobylu" z Majdanku, Hermine Braunsteinerovou. Dopadl i kata Židů ve Vilně Franze Murera. Někteří unikli: "bílý anděl" z Osvětimi Josef Mengele, který pravděpodobně zemřel v roce 1979 v Brazílii, či Alois Brunner, jenž nalezl azyl v Sýrii.

Izraelci nechali v 60. letech utéct Mengeleho, aby dopadli Eichmanna

Když se izraelské rozvědce Mossad v roce 1960 podařilo v argentinském Buenos Aires vypátrat Adolfa Eichmanna, vzdala se možnosti dopadnout nacistického zločince Josefa Mengeleho. "Anděl smrti" Mengele nakonec zemřel v roce 1979 ve věku 68 let, když ho v Brazílii ranila mrtvice a utopil se. Pohřben byl jako Wolfgang Gerhard a identifikace byla provedena až v 90. letech pomocí testů DNA. Mengele se účastnil selekce lidí z transportů a rozhodoval o tom, kdo půjde rovnou do plynové komory.

Adfolf Eichmann, zodpovědný za deportace milionů Židů do koncentračních táborů, byl v roce 1961 v Izraeli odsouzen za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti k trestu smrti a o rok později byl oběšen. Předcházel tomu jeden z největších úspěchů izraelské tajné služby Mossad, která ho patnáct let po skončení války vypátrala v Argentině a unesla do 15 tisíc kilometrů vzdáleného Izraele.

Tehdy čtyřiapadesátiletý "architekt holocaustu", při kterém zahynulo na šest milionů evropských Židů, přitom žil v této jihoamerické zemi spokojeně i se svou ženou již deset let. První zmínka o tom, že Eichmann, o němž jeho žena tvrdila, že zemřel v roce 1945 v Praze, žije v Argentině, je z roku 1954. Tehdy dostal šéf dokumentačního střediska Simon Wiesenthal z Argentiny pohlednici s textem v němčině: "Viděl jsem to špinavé prase Eichmanna. Žije v Buenos Aires". Únos Eichmanna byl proveden 11. května 1960, Eichmann byl komandem zadržen u svého bydliště na předměstí Buenos Aires a po půlnoci na 21. května 1960 v uniformě stevarda izraelské letecké společnosti El Al a pod vlivem sedativ propašován na palubu letadla a odvezen do Izraele.

Podívejte se do Osvětimi v letech 1940–1945

Po odsouzení Demjanjuka němečtí žalobci znovu otevřeli stovky vyšetřování

Dostat zločince před soud je v Německu jednodušší po verdiktu z roku 2011 nad bývalým dozorcem v koncentračním táboře Johnem Demjanjukem. Soud za dostačující důkaz uznal skutečnost, že Demjanjuk sloužil ve vyhlazovacím táboře nebo ve vražedném komandu. Za podíl na vraždách téměř 28 tisíc Židů dostal pět let vězení, do něho ovšem nenastoupil kvůli vysokému věku a špatnému zdravotnímu stavu. Do tohoto přelomového rozsudku platilo, že každému obviněnému museli prokázat konkrétní zločin.

Po smrti je i jeden z nejhledanějších nacistických zločinců Alois Brunner, který za války poslal do plynových komor nejméně 140 000 Židů. Brunner zemřel v roce 2009 nebo 2010 v syrském Damašku, kde se dlouhá léta skrýval. Protinacistickým bojovníkům se ztratil z dohledu a dlouho se nevědělo, kdy a zda vůbec zemřel.

Brunner byl blízkým spolupracovníkem Adolfa Eichmanna a podílel se na tak zvaném konečném řešení židovské otázky. Ještě v roce 1985 prohlásil, že ničeho nelituje a pobuřuje ho, že v Evropě dosud žijí Židé. Brunner žil dlouhá léta v přísně střežené vládní čtvrti v Damašku, i v Sýrii ho izraelská rozvědka Mossad vypátrala. Jelikož ho agenti nemohli zlikvidovat osobně, alespoň mu poslali několik dopisních bomb. Kvůli jedné přišel v roce 1961 o levé oko, druhá mu v červenci 1980 utrhla čtyři prsty na levé ruce, když otevřel balíček od Svazu přátel léčivých bylin. Údajně se spřátelil i s prezidentem Háfizem Asadem, trénoval prý kurdské povstalce proti Turecku a prodával zbraně povstalcům v Alžírsku v jejich boji za nezávislost proti Francii. Brunner byl několikrát souzen v nepřítomnosti a ve Francii dostal v roce 1954 trest smrti za zločiny proti lidskosti.

Aribert Heim, známý jako "Doktor Smrt" nebo Řezník z Mauthausenu, údajně zemřel v roce 1992 v Káhiře. I léta poté se ale proslýchalo, že se objevil na různých místech, například v Chile. Heim sám zdokumentoval stovky lidí, které zavraždil a umučil v rakouském koncentračním táboře Mauthausen, kde byl vězeňským lékařem. Heim si svou kancelář zdobil částmi těl svých obětí, lebku jednoho z jím popravených používal jako těžítko. Podle svědectví vězňů, kteří přežili, testoval práh bolesti svých obětí operacemi bez narkózy nebo jim přímo do srdce vpichoval injekce benzínu, jedu a dalších tekutin. Dělo se tak v rámci nacistického projektu, který měl za úkol objevit co nejprudší a nejlevnější jed.

Jeden z nejhledanějších válečných zločinců László Csatáry, který byl už v roce 1948 odsouzen v tehdejším Československu v nepřítomnosti k trestu smrti, se skrýval v Kanadě a Maďarsku až do roku 2012. Tam ho odhalili britští novináři a zatkla jej maďarská policie. Csatáry žil poté v domácím vězení a maďarská justice si nebyla jistá, zda ho vůbec může stíhat. Csatáry za druhé světové války působil jako šéf maďarské policie v košickém ghettu a měl sehrát klíčovou roli v deportaci více než 15 tisíc Židů do tábora smrti v Osvětimi na jaře 1944. Zemřel v roce 2013 v Budapešti, ve věku nedožitých 99 let.

Německá policie v roce 2013 ve Stuttgartu zadržela třiadevadesátiletého Hanse Lipschise, který byl údajně za druhé světové války dozorcem v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Stejně tak němečtí vyšetřovatelé vypátrali 88letého Johanna Breyera z Filadelfie, který je podezřelý, že sloužil jako dozorce SS ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Breyera se americké ministerstvo spravedlnosti léta marně snažilo zbavit amerického občanství a vydat ho do Německa. Je podezřelý z podílu na vyvraždění nejméně 344 000 Židů v Osvětimi-Březince.

ceskatelevize.cz